Poiret prosadil do módy podprsenku doplněnou dlouhým rovným korzetem, také se zasloužil o rozšíření podvazkových pásů. V šatech se dalo jen cupitat. Autor to komentuje slovy: “Osvobodil jsem její hrudník a spoutal její nohy.“ Ženy nechodily, ale trapně capkaly a často padaly. Celé čtyři roky ženy pajdaly, klopýtaly a kulhaly ve jménu módy.

Poiret byl stal autorem mnoha přínosů do světa módy."Jsem snad blázen, když pokládám svou oděvní tvorbu za uměleckou? Netoužím po módních změnách, chci jen rozpoznat nové myšlenky," uvedl módní tvůrce v roce 1908, kdy vydal útlý sešitek Šaty Paula Poireta. Kolekce jediného návrháře představil jediný ilustrátor, Paul Irbe. Sešitek modelů vstoupil do historie jako mezník v oblasti módní ilustrace. Později vyšly ještě věci Paula Poireta. A ještě jednou citujeme generálního návrháře s oslnivou kariérou:

"Studoval jsem antické sochy a naučil jsem se používat jeden bod opory – ramena, kdežto dříve to byl vždycky pas," poznamenal si nevšední tvůrce. Šaty z jeho dílny byly inspirovány antikou i empírem, byly ovšem mnohem jednodušší. Sukně se zužovaly natolik, že volný pohyb dovolovaly jen rozparky. Šokoval nápadnými barvami (zářivě červená, rumělka, královská modř, žluť, zelená), dále šaty s nohavicemi a cípatými sukněmi.

Nesmírný ohlas měly Poiretovy modely inspirované omamným prostředím orientálních harémů. Kimona, tuniky a harémové kalhoty upoutaly zejména vrstvy milující luxus. Paul Poiret byl zřejmě zdatný manažer: v Paříži založil uměleckou školu Martine (jméno jedné z dcer), jejíž žáci navrhovali tkaniny, nábytek, keramiku. Druhá dcera Rosine zas svým jménem zaštiťovala firmu, pro kterou umělecká škola navrhovala flakony a obaly. Mimochodem, Rosina začala jako první firma vyrábět laky na nehty. Poiret podnikl se svým ansáblem turné po významných evropských městech, byl ve Vídni, Petrohradu, Bruselu, Praze a v Moskvě, zavítal i do Ameriky.


Parfémy

Paul Poiret vytvořil sbírku vůní, které nazval po své prvorozené dceři Rosine – Les parfums de Rosine“ (Rosininy vůně), nesmazatelně se zapsal do světové historie parfémů. Všechny jeho kreace se staly uměleckými díly, jak vůně, tak flakony. Dodnes jsou vyhledávanými objekty sběratelů celého světa. Jeho potomek, Marie-Helène Rogeon obnovila v roce 1991 slávu této značky, která se specializuje na vůně složené z růžových tonů. Každá z vonných kompozic obsahuje 40 až 50% absolutní růžové silice. Do parfémů se přidávají vzácné komponenty, které obsahují jen ty nejexkluzivnější parfémy. V době války přišel s parfémem Krev Francie. Flakon ve tvaru srdce zdobily rudé barvy. Francouzská vláda okamžitě zakázala výrobu tohoto parfému z politických důvodů..

Po vypuknutí 1. světové války odešel coutiér dobrovolně na frontu v uniformě, kterou si vlastnoručně zhotovil. Nu, a Paříž na něj začala zapomínat. Po válce se vrátil k přerušené práci, avšak smrt milované dcery i válka oslabila jeho tvůrčí energii. Coco Chanel se pak ujala šance a rozehrávala variace na poiretovské téma. Svět se prostě změnil a chudák velký umělec milující luxus a zbytečné ozdoby se neorientoval ve světě, kde dívky nakrátko ostříhané byly oblečeny v jednoduchých modelech a ještě ke všemu byly posedlé tancem. Války jsou pro módu velmi nepříznivá období. Ve válce nezbývá na módu moc času. Válka sama pozměnila módu směrem k větší praktičnosti – ženy musely převzít mnoho mužských úkolů a jejich oblečení se muselo přizpůsobit. Zkrátily se sukně, rozšířilo se nošení kalhot (zatím pouze jako pracovní oděv pro dělnice), jásavé a světlé barvy vystřídaly tmavé odstíny. Poiret pro ženy vymyslel kalhoty a to byl velký čin! Jenomže takzvané pyžamové párty ho roztrpčovaly. Kdekoho obviňoval ze zrady módy. Denisa se s svým manželem rozvedla a zatrpklý mistr zemřel zcela opuštěn na Parkinsonovu chorobu v chudobinci roku 1944.

FOTOGALERIE

Poiretovy návrhy